Slíbil jsem, že se více zaměříme na technické parametry testované elektrosady. Jedná se o sadu značky e-totem 700C - přední elektromotor, 36V/10Ah. S montáží byl trošku problém, protože na středové ose na straně talířů nebylo místo pro instalaci magnetického kolečka a snímače otáček, takže se musela provést montáž na opačné straně středové osy, což si vynutilo i otočení vlastního snímače na jeho držáku (snímač obsahuje dvě sondy, proto nestačí otočit jen kolečko s magnety). Během provozu se tato úprava osvědčila. Naopak indikátor stavu baterie na displeji nereagoval přesně a i když byla baterie z poloviny vybita, stále indikoval plné nabití. Ke konci však najednou zhasly dvě poslední čárky indikátoru nabití a baterie se odpojila. Celý tento problém se nakonec zdárně podařilo vyřešit až v servisním středisku, kdy byl do ovládacího displeje nahrán nový program. A ještě jedna zajímavost (hlavně z hlediska příčiny) nás překvapila. Při jízdě kolem 15 km/h se začalo ozývat velmi výrazné drnčení. Nejdřív jsme usuzovali, že se jedná o motor, ale příčinou byl prasklý držák bidonu.
Na následující fotografii byste ani nečekali, že se jedná o elektrokolo.

A teď již k naší druhé cyklovyjížďce. Ráno nás přivítalo sluníčkem a místní mořská panna mohla před hotelem sledovat klidnou mořskou hladinu.

Vlastní cyklovyjížďka začala v přístavu Vela Luka, na západním pobřeží ostrova. Ten nás přivítal deštěm. Hodinku jsme strávili v hospůdce u mola a pak jsme konečně mohli vyrazit.
Protože jsme jeli po pobřeží, tak jsme hledali nějaký klidný zálivek, kde bychom se mohli vykoupat. K jednomu obydlenému sjíždíme, ale po malé občerstvovací přestávce se vracíme zpátky na trasu.

Po čase se v dálce objevuje i poloostrov Pelješac:

Vítaným zpestřením je objev motýla uprostřed křižovatky:

Následující pasáž má vyústění v né nadarmo nazývané vesničce "Potirna". Než jsme se tam dostali, překonáváme 1,5 km dlouhé ostré stoupání. "Jak jedeš?" volám na manželku. Ta odpovídá "tři pět" což v naší elektrokolácké hantýrce znamená třetí (nejvyšší) stupeň asistence elektromotoru a páté kolečko zadního sedmikolečka. Konečně se cesta srovnává. Kdo chce, může si ještě přišlápnout a vyjet na vrchol 2,6 km vzdáleného kopce Hum. Nejedeme. Nemáme horská kola, ale cestovní, což se projevuje třeba skřípáním (jinak praktického) seřizovacího rychloupínáku řídítek a představce při výraznější pomoci rukama.

Sjíždíme z Potirny směrem k jižnímu pobřeží ostrova a pobřežní silničkou míříme do Grščice, prvního místa na trase s možností občerstvení. Tak to je sice zavřeno, ale koupat se dá.

A je tu déšť. Naštěstí nás zastihuje v restauraci v Prižbě, kam jsme se zastavili na pozdní oběd.

Pozdě odpoledne dojíždíme do hotelu. S kolegou se ještě vydáváme do již známého sklípku ve Smokvici pro další příděl opravdu lahodného vína Pošip. I když tentokrát se dešti nevyhneme.

Technické parametry:
Ujetá vzdálenost:    43km
Čistý čas jízdy    2:36
Průměrna rychlost    16,5km/hod
Baterie vybita z     90%
Mimořádnosti: Skřípající rychloupínák řídítek při velké zátěži.

Předchozí díl najdete v Novinkách, nebo zde